Otázky a odpovědi

Jaké jsou výhody výuky druhého jazyka v raném věku?

• Pozitivní vliv na rozvoj intelektu, obohacení a podpora mentálního vývoje dítěte


• Vyšší  flexibilita myšlení, větší citlivost vůči jazykům


• Lepší  školní výkony, všestrannější v řešení problémů, lepší komunikační schopnosti, kognitivní vývoj, kulturní povědomí a pracovní příležitosti


• Výzkum v Anglii ukázal, že všeobecně podávají studenti cizích jazyků lepší výkony také ve standardních anglických testech (nejazykových)

Jaká je kapacita našeho mozku pojmout druhý jazyk?

• Miminka se rodí připravená naučit se jakýkoli jazyk na světě, až od šestého měsíce věku se začínají specializovat na svůj mateřský jazyk (Dr. Patricia Kuhl, Speech Scientist, the university of Washington).


• Mozek postupně pomalu ztrácí tvárnost až do doby, kdy s nástupem puberty si již nedokáže plně osvojit žádný nový kognitivní systém včetně jazyka. Naopak mozek 3 – 5letého dítěte prochází zásadním obdobím, kdy jeho kapacita učit se jazyk je tak vysoká, že je v podstatě jedno, kolik mluvených jazyků dítěti předložíme - stačí systematičnost a pravidelnost a mozek dítěte se bude učit všechny jazyky najednou. Má tu kapacitu. (Dr. Susan Curtiss, Professor of Linguistics, UCLA).

Kdy je nejvhodnější začít s výukou?

• Z výzkumů vyplývá, že přibližně do 3 – 5 let se dítě i druhý (a třetí, čtvrtý a další)
  jazyk učí jako rodilý mluvčí, poté pak každým rokem tuto schopnost pomalu ztrácí. K úplnému ztracení této schopnosti dochází kolem 12. roku věku. Z toho vyplývá, že výuka jazyka do 12ti let může být čistě intuitivní. Prostřednictvím strukturované činnosti přiměřené věku a zájmům dítěte není třeba je až do 12ti let učit gramatiku, či užívat slovník a překlady.


• Uvádí se, že u některých afrických kmenů děti mluví plynně až pěti jazyky, a to
  jen proto, že jsou jim vystaveny.


• Dítě, které se neučí cizí jazyk dříve než na střední škole, má pak daleko těžší
  práci. Musí zvládnout porozumění, čtení, psaní, překlady, používat systematickou snahu o rozvoj jazykové strategie. Je to práce nesrovnatelná s oním zásadním obdobím pro výuku jazyka, tedy mezi čtvrtým a pátým rokem, kdy to jde samo. Mozek již ztratil svoji tvárnost, mnoho pro jazyk využitelných synapsí odumřelo, není již možné stimulovat strukturu mozku
  ke změně.
  
• Neznamená to, že v pubertě či později je již nemožné se jazyk naučit, nicméně práce je to daleko tvrdší a pomalejší.
  
• Tato metoda zatím není celosvětově bezvýhradně uznávanou, ale stále více se rozšiřuje.

Proč má bilingvní mozek vyšší výkonnost než jednojazyčný?

• Mozek dvouletého dítěte má dvakrát tolik mozkových spojení (synapsí) než mozek
  dospělého. Tento mladý mozek může synapse buď využívat, nebo je ztratit. Z výzkumů vyplývá, že co se učíme v zásadním období života určuje, které synapse v mozku rozvineme a které ztratíme (Dr. Michael Phelps, Chairman of the Department of Molecular and Medical Pharmacology, UCLA School of Medicine).


• Především jazykové schopnosti, paměť, komunikační schopnosti a naše pozornost
  souvisí s hustotou šedé kůry mozkové, tedy množstvím nervových buněk a synapsí v mozku. Výzkum ukázal, že bilingvní mluvčí mají v porovnání s jednojazyčnými mluvčími šedou kůru mozkovou jednoznačně hustší. Tento rozdíl se prokázal nejen v levé, tedy
  jazykové a komunikační části mozku, ale i v pravé hemisféře. Studie potvrdily, že nejhustější šedou kůru mozkovou mají bilingvní mluvčí, kteří se druhý jazyk učili před pátým rokem života (říjnové vydání Nature).